Víte, jak vznikla magnetofonová páska a jaký nosič znamenal revoluci na audio trhu? Zveme vás k přečtení druhé části článku, kde se snažíme objasnit historii zvukových nosičů a záznamu zvuku, kterou by každý audiofil měl znát.
V předchozí části textu jsme představili počátky spojené s fonautografem. Neustálé úsilí o zlepšování kvality záznamu a jeho čtení a také o minimalizaci rozměrů nosičů vedlo k úžasnému vývoji, s jehož výsledkem se setkáváme v současnosti.
První zvukový nosič
Název Magnetofon pochází ze slov magnetic a phone. Samotný magnetofon umožňuje nahrávat a číst zvukový materiál na základě magnetické pásky. Stojí za to věnovat chvíli historii tohoto vynálezu. Prvním zvukovým nosičem, který byl používán jako nosič informací, byl ocelový drát.
Telegrafon, jak jej nazval jeho vynálezce Valdemar Poulsen, uzřel světlo světa v roce 1898. Drátofon (hovorový název) zaznamenával zvuk na drátu magnetizací. Magnetizace vznikala průchodem elektrického proudu generovaného v mikrofonu přes elektromagnet.
Magnetofonová páska
Drátofon byl v průběhu času transformován do kompaktnějších forem. Drát byl nahrazen ocelovým páskem, avšak tento nosič však stále nebyl ideální pro běžné použití a navíc rychle rotující páska (až 90 metrů za minutu) představovala velké riziko v případě jejího poškození.
Dalším průlomem bylo použití pásky zhotovené z papíru. Vynález Fritze Pleumera spočíval v pokrytí tenké papírové pásky železnými pilinami. To umožnilo bezproblémové slepení pásky v případě jejího prasknutí a také nižší hmotnost samotného nosiče. Bohužel použití tohoto materiálu s poměrně nízkou pevností způsobilo mnoho komplikací, jako neustálé přetrhávání nebo nedostatečnou odolnost proti vlhkosti. Po mnoha peripetiích nás pásky přivedly k nylonu, na kterém je záznam proveden nanesením práškového feromagnetického materiálu. Nylon je dnes spolu s oxidy železa nebo chrómu nejběžnějším materiálem při výrobě zvukových pásek. Pásky se hojně používaly v rádiích nebo studiích a našly také široké komerční využití. Ačkoliv již nejsou na výsluní, stále mají svou skupinu fanoušků, kteří je používají jako prostředek pro nahrávání i reprodukci zvuku.
CD disk
CD disk je v současné době nejpopulárnějším zvukovým médiem. Díky nízkým výrobním nákladům, odolnosti proti poškození a kvalitě záznamu zvuku došlo k velkému rozšíření této technologie. První disk CD byl vyroben v roce 1979 společnostmi Philips a Sony a do prodeje se dostal v roce 1982.
Disk se poprvé objevil na japonském trhu a o rok později na tom západním. Myšlenka zápisu a čtení CD byla založena na technologii použité u gramofonu. Jehla byla nahrazena laserem a drážky na vinylové desce prohlubněmi na CD. Soubory na CD se samozřejmě ukládají v digitální podobě jako binární řetězec. Na rozdíl od gramofonových desek je rychlost otáčení disku proměnlivá, což umožňuje rovnoměrné čtení souborů po celé délce disku.
Laser využívá infračervený paprsek, který, když narazí na prohlubeň, je absorbován a čten jako 0, a když se paprsek odráží od výstupku, přečte hodnotu 1. Fotodioda, na kterou dopadají infračervené paprsky odražené od zrcadla, vyhodnotí informace pomocí řady elektrických pulzů, které jsou poté zesíleny přes naše zesilovače.
Specifikace kompaktních disků
Kompaktní disky mají průměr 12 centimetrů a tloušťku 1,2 mm. Hmotnost tohoto nosiče je asi 15 gramů a délka záznamové stopy na CD je 5,4 kilometru. W Vzorkovací frekvence CD je 44,1 kHz, což umožňuje získat frekvenční odezvu až 22,05 kHz a rozlišení 16 bitů. CD má mnoho nástupců, jako jsou disky DVD, Bluray nebo disky věnované audiofilům, jako je např. Super Audio CD. Ty poslední změnou kódování z PCM na DSD, s tenčím laserovým paprskem a dvěma vrstvami, umožnily ukládat soubory v mnohem lepší kvalitě a v 6 kanálech (5.1).
První album vydané na CD:
Současnost – streaming
Historie záznamu zvuku pro pozdější použití sahá daleko do minulosti. V současné době používáme stále více souborů uložených na serverech streamovacích portálů nebo digitálních verzí „CD“.
To nám šetří čas a umožňuje ukládat velké množství souborů obsahujících skladby v nejvyšší možné kvalitě. Dává nám to také možnost mít a poslouchat všechna alba, která chceme. Je až neuvěřitelné, jak chuť uchovávat hudbu na delší dubu nás přenesla od dvouminutových nahrávek, kde kvalita často neumožňovala porozumět materiálu, až k souborům, které překonávají vjemové schopnosti našich uší.
Přečtěte si také: Stereo systémy v době streamingu?
Závěrem vás chceme pozvat do otevřeného salonu Denon Store, kde vám rádi pomůžeme vybrat přesně takovou audio sadu, která se bude dokonale hodit ke sbírce vašich nahrávek. Rovněž vám doporučujeme kontaktovat nás na +420 608 738 836 nebo prostřednictvím e-mailu chodov@salonydenon.cz.